Aliska a Aniteru

(Ali a Luky)

Na rebornu bylo asi před rokem a půl jedno takové období, kdy se chodilo dnem i nocí na draky. Těžko se tomu věří, i já si myslím, že to bylo včera a už to je tak „dávno“. Zrovna, když byla ta velká drakománie, tak i já jsem chodila a poctivě healovala s mojí ještě malinkou priestkou. Jednou mi napsal někdo, jehož nick jsem si nebyla za boha schopná zapamatovat. Další den mi napsal zase a to, že jde o tu samou osobu jsem poznala jen díky nicku, se kterým jsem si nedala ani tu práci ho číst.
Psal mi takhle vytrvale asi týden a až potom jsem zjistila, že mám asi nového kamaráda na rebornu. Postupem času jsem začala zjišťovat, že to není nějaký zapomenutý hráč o kterém nikdo neví, spíš o něm ví moc lidí jen já o něm nevěděla. Jeho nick byl Aenaii, pro všechny ostatní Ani, a možná kvůli tomu AE jsem nechtěla číst dál, protože jsem měla dost práce s healováním(já vím, že je to blbá výmluva xD).
Ze začátku jsem ani neměla zájem s nikým z rebornu mít nějaký vážnější vztah, ale když jsem si psala s Anim, tak mi bylo hezky a bavila jsem se. Pomáhal mi, jako to ostatně dělá do teď a staral se o mě i když jsem mu to neměla jak oplatit. Znali jsme se asi měsíc a už po tom měsíci bylo nastartováno ke vstupu do krásného vztahu. Jediná překážka a to i do teď je pro nás asi vzdálenost, jakou mezi sebou máme. Je to víc, než 70 kilometrů.
Naše první setkání si pamatuju naprosto živě. Bylo to v srpnu roku 2010 na oslavě narozenin naší společné kamarádky. První setkání bylo tak roztomilé a vtipné, když si na to vzpomenu a přemítnu si to po tom roce a půl. On odjel další den domů a naše rozloučení proběhlo letmou pusou na tvář a přesto jsme se setkali asi o měsíc později znovu. Tentokrát v Praze, kde já mám školu a on jel s tou svojí na výstavu. Na druhé schůzce mě poprvé chytl za ruku a já byla spokojená, protože je nutno podotknout, že on byl můj úplně první kluk a nepotřebovala jsem se už na první schůzce někde opřená o barák olizovat s někým, koho jsem v tu dobu sotva znala.
Další schůzky byli už trochu častější a na každé bylo něco nového, pusa na pusu, polibek..
Po čtyřek měsících jsem si nechala od kamaráda nakukat, že se ke mně Luky nehodí a byla jsem tak hloupá, že jsem ho poslechla. Do dnešního dne toho, co jsem udělala lituji. Rozešla jsem se s Lukym, ale asi po dvou dnech jsem to nemohla vydržet a měla jsem takové štěstí, že mě vzal zpátky. Už nikdy bych takovou chybu neudělala. Bez něj si to už nedokážu představit.
Když jsme v srpnu 2011 oslavili naše první výročí, tak jsem tomu nemohla skoro uvěřit. K výročí jsem mu udělala dort, což pro mě byla taková menší premiéra, protože dort jsem nikdy nedělala.
Teď se vidíme sice ne tak často, jak bych si představovala, ale zase ne tak málo, aby se to nedalo vydržet. Vidíme se o víkendech s tím, že jeden víkend jsme u mě a druhý u něj. Třetí víkend se nevidíme a takhle to jde pořád do kola.
Myslela jsem si, že přes internet se nedá poznat někdo mě naprosto vyhovující, ale to byl omyl a tímto bych chtěla oficiálně poděkovat serveru REBORN, že díky jemu jsem svojí lásku poznala.