Zila,byla netopyri holcicka,ktera se jmenovala Blazenka Netopyrkova ale vsichni ji rikali Blazenka Blazniva, to proto ze mela ztrestene napady. Blazenka byla velice ziva a zvedava. Zkousela spat na boku misto hlavou dolu. Nebo se zkousela veset hlavou dolu na konci vetve. Vetev praskla a Blazenka sletela dolu na zem a skoncila s modrinami po celem tele, ze uz podobnou bolest nikdy nechtela zazit. Nakonec Blazenka oznamila,ze se stane rozumnym netopyrem a taky se jim stala.

*

Jak uz jiste vite Blazenka se stala rozumnym netopyrem. Ale ne zas az tak uplne. Misto v noci co mají jini netopyri letat,tak Blazenka letala ve dne. Tim padem poznavala denni zvirata a nasla v nich pratele. Jejim nejlepsim pritelem byl maly vrabcak Tonik. Radi si spolu hrali a delali lidem naschvaly. Jenze jednoho dne,kdyz si hrali na honenou,vrabcacek upadl a zlomil si kridelko. Blazenka byla nestastna,plakala pro nej dnem i noci. Schanela mu potravu a starala se o nej. Vedela ale ze Tonika sama nevyleci. Proto letala od vesnice k vesnici a hledala schopneho doktora,ktery by mu pomohl. Bohuzel hledala marne. letela za vrabcakem zpet a potkala starou polomrtvou mouchu, která ji prozradila tajemstvi o kouzelne vode,ktera vyleci kazdicke zraneni. Poradila ji at hleda studanku za lesem. Blazenka nevahala a letela nabrat te kouzelne vody. Kdyz dorazila zpatky za Tonikem,ktery piskal bolesti, dala mu napit te kouzelne vody. Nez stihla rict svec kridelko srostlo a Tonik byl zdrav. Podekoval Blazence a odletel domu.Blazenka byla stastna,ze je Tonik v poradku a letela do nejblizsi jeskyne se vyspat. Nez usla, rekla si - jeste,ze vse dobře dopadlo, a spala az do rana.

*

Kdysi davno zila jedna krasna princezna. Jmenovala se Kopretinka. To proto ze v den jejiho narozeni,rozkvetli v kraji vsechny kopretiny. Kopretinka mela stastne detstvi,taticek kral ji dal vsechno na co jen pomyslela. Take se kamaradila se skritky a vilami, kteri ji meli radi a sili ji nejhezci strevicky v kraji. Roky bezeli a z Kopretinky se stala krasna sedmnactileta divka. Ale na vdavky jeste nepomyslela. Byla prece jenom mlada. Jeji otec kral Francesko uz delsi dobu vedel ze zlataky z jejich truhly pomalu a jiste mizi. Moc dobre vedel ze v sousednim kralovstvi bydli jeho pritel Claudio, ktery ma zlataku hromadu. Claudio byl stary a chtel uz manzelku a dedice trunu. Proto Franceska napadlo, ze provda jedinou svou dceru bohatemu krali Claudiovi. Hned druhy den sel kral oznamit Kopretince jak jsou na tom s financemi, ze truhly ktere byli kdysi plne zlataku jsou jen plne krys a zachvili nebude co jist. A ze jedine reseni je provdat se za Claudia. Kopretinka rekla ze si Claudia nikdy nevezme, ze je to stary,protivny dedek a utekla ze zamku. Francesko usoudil, ze jejich kralovstvi lehne bidou když Kopretinku nenajde a neprimeje ji aby si vzala bohateho Claudia. Proto naridil celemu kralovstvi at jeho jedinou dceru najdou. Kdyz byla princezna na uteku,poznavala okoli sveho rodneho kraje. Seznamila se s mladym mlynarem Gazim do ktereho se zamilovala. Zacala s nim zit a pomahala mu. Jednoho dne mel Gazi chut na smazenici z hub. Proto se princezna vydala do lesa je nasbirat. Cestou lesem uvidela reku a jak se v ni neco zlateho leskne. Pristoupila k te rece blize a uvidela, ze to trpytive je zlato. Ihned utikala za svym otcem,kteremu povedela o miste kde je zlato. Kral tam ihned poslal pracovite muze a zeny,aby zlato zacali ryzovat. Z vyrizovaneho zlata zacali delat mistni zeny sperky,ktere se velmi dobre prodavali ve svete i okoli. Kralovstvi nahle zbohatlo. Proto tedy kral dal pozehnani Gazimu a dovolil mu ozenit se s jeho jedinou dcerou Kopretinkou. Ti dva se vzali a meli spoustu deti, bidu nikdy nemeli a zili si stastne az do smrti.

*

Kdysi davno zila jedna princezna,ktera se jmenovala Bella. Kazdou noc se princezne Belle zdal sen o krasnem princi jak jede lesem na koni. Kazdy sobotni ples se v kralovskem palaci schazelo hodne princu, ale Bella o zadneho nejevila zajem. Ne ze by se ji ani jeden nelibili, princove to byli pohledni, jenze princezna Bella mela oci jen pro jednoho a to pro prince z jejiho krasneho snu. Jednoho slunecneho rana se Bella rozhodla,ze vyrazi se svym konem projizdku. Po par hodinach jizdy pocitil kun unavu a Bella zastavila u blizke studanky a nechala kone aby se napil. V tu chvili zaslechla neaky hlas a cupot kone. Nevahala,popadla sveho kone,ktery jeste pil ze studanky a bezeli k tomu hlasu. Kdyz konecne dohnala ten hlas neverila svym ocim. Pred ni sedel na svem koni ten krasny princ z jejiho snu. Malem omdlela stestim ze sveho vyvoleneho nasla a existuje. Ihned se s nim dala do reci. Krasny princ ji prozradil,ze je z nedalekeho kralovsti Mirror a ze se jmenuje Otakar. Povidal princezne,ze se maji v kralovstvi dobre,ze lidi tam jsou stastni a nemaji bidu a kazdy ma praci. Princezna Bella mu take vypovedela,ze zije se svym starym otcem a dvoumi bratry,kteri se hadaji kdo bude kralem. Take mu povedela,ze velice rada maluje,zpiva a jezdi na koni. Princ mel podobne zajmy. Take rad jezdil na koni a lovil. Kdyz uz se setmelo museli se oba vratit do zamku, proto se domluvili,ze zitra odpoledne budou na sebe cekat na stejnem miste…. Ubehlo par let a princ Otakar a princezna Bella se dosti sblizili. Take se vzali a meli deti,ktere slusne vychovavali. Chteli aby byli deti po nich slusne a pomahali lidem. Jenze to byli maly chuligani,kteri neposlouchali! Kralovna Bella s kralem Otakarem z toho byli nestastni. Proto se rozhodli,ze sve deti poslou do lesa a nechaji je tam. Doufali ze si pak rodicu budou vazit a budou poslouchat. Nechali je tedy v lese a naridili strazim,aby je tajne sledovali co deti delaji. Detem se v lese vubec nelibylo. V noci tam vyli vlci,meli velke ostre zuby a deti se jich bali. Druhy den se se schvalne kral s kralovnou sli do lesa projit a nasli sve deti vyklepane strachem a zimou. Pote deti uz prislibyli ze budou vzdy hodni a budou rodice vzdycky poslouchat na slovo, ze budou lidem pomahat a konat dobrodini Od te doby byli deti hodni a kral s kralovnou stastni…

*

Kdysi davno zila jedna carodejnice,ktera se jmenovala Bibi. Zila v jeskyni coz nebyva moc zvykem. A nejenze bydlela se svym cernym kocourkem Ronem, ale zila take se svou starsi sestrou Grace. Bibi byla jeste mlada carodejka. Mela cerstvym sestnact let. Grace byla o neco starsi a take o dost zkusenejsi. Kdyz byli obe jeste male proklel je jeden mistni cernokneznik. Proto se oboum sestram cely zivot nic poradne nedarilo. Neni divu,kdyz se snazili pomahat,vzdy to koncilo katastrofalne. Cely zivot jeden trapas za druhym a hodne moc nezdaru. Proto se jednoho dne mala carodejka Bibi uvedomila, ze takhle to dal proste nejde.. Vzala svuj rozum do hrsti a povedela Grace,ze ma plan jak tuto prastarou kletbu zlomit. Plan se skladal z toho,ze obe sestry umichaji prastary lektvar,ktery je kletby zbavi. A k tomu vymysli par zarikavajicich formuli. Proto sestry carodejky nevahali a bezeli pri mesicku nasbirat par bylin,ktere pridaji do lektvaru. Bibi sla v jejich domecku v jeskyni najit neake drahe kameny ,aby kouzlo bylo jeste ucinejsi. Kdyz meli vsecky potrebne suroviny nachystane dali se do dila. Vzali stary hmozdirek a bylinky v nem rozdrtili, pote je pridaly do stare drevene misky a pridali med. Nakonec jen pronesli par kouzelnych slov a cekali co se stane. Po par hodinach marneho cekani dosli k nazoru,ze kouzlo bylo velice slabe a musi vymyslet neco jineho. Proto se rozhodli cernokneznika navstivit v jeho letnim sidle na Kanarskych ostrovech. Bylo to od jejich jeskyne na tisice kilometru a jesre prez more. Ale nemohli dlouho cekat. Potrebovali se zbavit te strasidelne kletby. Proto uhaneli do lesa co jim nohy stacili. Zacali sbirat tenke,seschle vetvicky stromu, aby si z nich mohli udelat koste a letet za cernokneznikem Pfedem. Kdyz meli kostata hozova tak se vydali na dlouhou, nebezpecnou cestu na Kanary. Kdyz konecne dorazili na ono temne misto s cernym nehezkym palacem dostali strach. Nakonec strach prekonali a vstoupili dovnitr, aby nasli Pfeda. Cernokneznik Pfed lezel zestarly a unaveny v posteli a sluzky mu nosili jidlo. Kdyz uvidel,ze tyto dve male carodejky meli tu drzost vstoupit, zamrzelo ho u srdce. Vyslechl jejich prosby o zruseni kletby. A rozhodl se,ze kdyz mu prokazou malou laskavost, tak je te stare kletby zprosti. Naridil jim, at vyhledaji jeho starou matku, ktera zije v Rusku a rada pry popiji. Carodejky nevahali a rozleteli se za matkou Pfeda. Kdyz ji nasli vypovedeli ji,ze jeji syn je uz stary a zeslably a ze by ji chtel jeste videt. Matka souhlasila a vratila se spolu s Bibi a Grace do letniho sidla na Kanarach. Pfed holcinam podekoval a zprostil je kletby. A od te doby se mladym carodejkam vsecko dari.