Zili byli dva bratri, matka jim zemrela brzy po tom, co se narodili a otec je sam vychoval. jeden z bratru-Marek- by slusne vychovany mladik, umel pomoci v nouzi, byl skromny a vubec se nevyvysoval. Druhy z bratru Lukas byl jeho pravy opak. Byl pysny, neumel pomahat, chudym almuznu nedal. Bohuzel kdyz bylo mladencum 20 let , tak prisel i cas jejich otce a odesel za maminkou do nebe. Tudiz nastal problem majetkoveho vyrovnani bratru. Lukas se samozrejme snazil obrat Marka o vse, co jim otec odkazal. Ponevadz se Marek neumel branit, Lukas ho vyhnal s domku a ani ho nenechal vykonavat jeho remeslo-pekarinu. Marek si tedy vzal par kolacu na cestu a sel. Sel dlouho az dosel na opustenou mytinu a zacal jist kolacky, ktere si vzal z domu. Tu najednou se ozval hlas: „mladiku, jsem vyhladla, dej mi kousek.“ Marek nevahal a rozdelil se se starenkou, ktera ho zadala o jidlo. Starenka si nemohla kolace vynachvalit a Marek se priznal, ze tvurcem dobroty je on. Babicka mu rekla: „Marku, jsem certova babicka a mezi nami by ti bylo lip nez mezi lidmi, nechces jit za nami do pekla? Bude ti tam hezky teploucko, nebudes tam mit nedostatek, nikdo te nebude utlacovat, pouze nam budes pect kolace, souhlasis?“ Marek nevahal a odpovedel: „To vis, ze babicko souhlasim, peklo je aspon spravedlive a veru, hur nez s mym vlastnim bratrem mi nebude.“ Od te doby si zije Marek v miru s certy nic ho netrapi. Nakonec byl vlastne rad, ze nemusi trpet Lukasuv utlak.

*

Kdysi davno pred davnymi a davnymi casy v jedne daaaaleke zemi zili dva rody. Rod skritku a rod vil, kazdy rod mel samozrejme sveho krale / kralovnu. Skritkum panoval kral Darmin a vilam vladla spanila a uslechtila kralovna Elizabeth. Skritkove byli rod zly a zakerny, delali lidem same naschvaly a spatnosti, kdezto na druhe strane vily byly s lidmi velmi za dobre a pomahali lidem s kazdou sebemensi věci. Proto oba rody - vily a skritci - mely odjakziva mezi sebou vykopanou valecnou sekyru. Skritci delali vilam a lidem jenom zle a samozrejme si naschvaly vily a ani lide nenechali libit, tak po cele roky, cela desetileti, staleti, tisicileti…atd. fungoval tak zvany zacarovany kruh. Jenoho dne ale znenadani nastal necekany prevrat. Zly kral skritku Darmin zcista jasna onemocnel. Nemoc prisla jako blesk z citeho nebe. Byli k nemu privolani ruzni vyznamni lekari, zarikavaci a ranhojicove ale zadna lecba nezabirala. Az jednoho dne se kral Darmin doslechl, ze kralovna vil Elizabeth ma na jeho nemoc lek a dokazala by mu pomoci. Kral sice vahal, zda se ma ponizit a vilu o pomoc zadat, ale nakonec si uvedomil, ze se bez pomoci Elizabeth nikdy neuzravi a ze nemoc by byla stale horsi, proto poslal ke kralovne sveho nejrychlejsiho posla. Protoze Elizabeth mela dobre srdce, posla prijala a vypravila se s nim pomoci krali skritku. Kdyz dorazili k nemocnemu Darminovi, vila rekla, ze mu pomuze, ale ze ma jedinou podminku a to tu, ze zakopou trpaslici valecnou sekeru s lidmi a vilami a zacnou jim pomahat. Nu-co krali skritku zbylo-chtel byt zdravi, tak musel chte nechte souhlasit. Valecna sekyra byla zakopana, skritkove opravdu zacali misto naschvalu lidem a vilam pomahat. Od te doby vsichni ziji stastne dodnes.

*

Kdysi daaaavno a daaaaavno v jednom malem kralovstvi zili byli kral a kralovna. Dlouho zustavali bez deti, az jednoho dnes se kralovne narodilo vymodlene detatko, byla to holcicka a dali ji jmeno Eli. Bohuzel hned po narozeni ocekavane dcerky musel kral do války. Valka byla kruta a trvala 20 a tak se jednou stalo ze kral ze sousedni zeme zachranil otci Eli život. Jiz z drivejska Elin otec vedel, ze sousedni kral ma syna o par let starsi nez je Eli, proto za zachranu sveho zivota slibil, ze Eli provda za syna sveho pritele. Kdyz se Elin otec vratil z valky, tak svou dcerku vubec nepoznal vyrostla z ni krasna divka, ktera mela mnoho napadniku. Oslavy na pocest krale trvaly nekolik dni a noci. Po skonceni oslav se kral rozhodnul, ze svoji jedine a milovane dceri oznami, co slibil krali sousedni země. Pozval si tedy krasnou a puvabnou Ely k sobe do korunniho salu a řekl - Moje milovana dcerko, mas 20 let a to je vek na vdavani. Mela by ses tudiz vdat a stat se kralovnou. Ely odpovedela, ze se vdavat nechce a ze by se mela stat kralovnou, na to se vubec neciti. Proto musel kral s pravdou ven. Musel Eli rict, ze mu sousedni kral zachranil zivot a on slibil svoji jedinou dceru synovi sveho pritele. Eli nechtela ani slyset a dala se do usedaveho place. Prosila otce, at ji do vdavani nezene, ze je jeste mlada a syna sousedniho krale vubec nezna a v zivote ho nevidela. No ale co naplat. Kralovske slovo je kralovske slovo a kral ustoupit nemohl. Proto az se Eli uklidnila rekl, ze sveho pritele s princem pozve na navstevu a ze usporada bal, kde se Eli a princ blize poznaji. Eli tedy souhlasila, ze je to rozumne reseni Za nedlouho prijel sousedni kral se svym synem na navstevu. Jakmile Eli prince uvidela, okamzite se ji zalibil. Po nekolika dnech se ukazalo, ze se princ umi i dobre chovat a je to pravy gentleman. Tak se stalo, ze jednoho dne prisla Eli za svym otcem a rekla mu - Byla jsem hloupa, kdyz jsem o princi nechtela ani slyset. Miluji ho a i on mi vyznal lasku. Tudiz nic nestalo v ceste, aby princ pozadal krale o ruku Eli. Kral samozdrejme souhlasil a byl rad, ze se Eli umoudrila a tim padem dodrzel svoje kralovske slovo. Za necely tyden se konala velkolepa svatba a vsichni ziji stastne dodnes.

*

Za sedmero horami a sedmero rekami, kdysi dávno pred davnymi a davnymi casy zili byli v jedne lesni chaloupce chudi rodice. Dlooooouho a dloooouho nemeli zadne deti, az z nenadani se jim na rodila dvojcata. Tato radostna zprava se dostala k jedne zle, skarede, zlomyslne a neprejicne carodejnici. Jmenovala se Xara. Byla to takova oskliva, stara, prihrbla babizna ve spinavych otrhanych hadrech a jak uz to byva samozrejme s bradavici na nose. Tato Xara zila v takove vetrem otrhane, chatrne chysi, ktera vypadala, ze kazdou chvili spadne. A jak uz jsem zminila prave tato skareda baba jaga se dozvedela o stesti cerstvych rodicu anad touto zpravou mohla puknout zlobou, ponevadz kdysi davno milovala otce dvojcat. Okamzite se ji v hlave zacali objevovat skodolibe myslenky - prvni, ze jim podpali dum a rodice budou muset jit s detmi o zebrote, druha, ze rodice uhrane a z deti budou sirotci a ten treti napad se Xare zdal nejpovedenejsi. Vymyslela si totiz, ze rodicum unese jedno dite- syna Alexandra a dceru Helenku jim necha, tudiz jejich rod vymre po preslici jak se tehdy rikalo. Hned tu noc, kdy ji prisla tato hruzna myslenka svuj napad zrealizovala. Vkradla o pulnoci, kdyz vsichni tvrde spali do domu rodicu a opravdu maleho Sasu ukradla. Rano, kdyz rodice videli, co se stalo - jako by jim srdce probodl chlad, vsude synka hledali na moznych i nemoznych mistech bohuzel ale marne, nikde ho nenasli. Dlouho truchlili, ale zivot musel jit dal i bez Alexandra museli se postarat aspon o Helenku. Ponevadz i tehdy bylo penez potreba, musel jit otec do mesta prodavat uhli. Ve meste mel nekolik pratel a tem si postezoval, jaka tragedie jeho a manzelku potkala. Vsichni ho litovali, ale nikdo mu vsak pomoci a ani poradit nedovedl. Az asi po mesici prisel jeden z pratel na to, ze kdesi v sousedni zemi zije jedna hodna carodejka, ktera by snad nestastnym rodicum dokazala nejakym zpusobem pomoci. Proto uhlir nevahal, okamzite spechal za manzelkou a vse ji povedel. I kdyz manzelka mela obavy, souhlasila s tim, ze se uhlir vyda hledat carodejku. Bez zbytecneho zdrzovani se tedy vydal na dlouhou cestu. Po nejakem case opravdu hodnou a dobrotivou carodejku nasel. Ani ji nemusel rikat svoji prosbu-sama mu rekla, ze vi, co ho privadi a ze mu dokaze pomoci. Prozradila uhliri, kde se jeho synek nachazi a co ma udelat, aby ho ziskal zpet. Otec, s velkou nadeji se tedy vydal zpet a za nedlouho barabiznu baby jagy nasel. Bez sebe mensiho zavahani vtrhl do chatrce a udelal presne to, co mu hodna carodejka poradila. Zasahnul zlou babiznu kouzelnym proutkem od carodejky primo do srdce. Ponevadz byl proutek ocarovany kouzlem lasky, kterou baba davno neznala ,vysel z tohoto proutku oslnujici zablesk a zla baba jaga se roplynula na dym. Otec bez vahani vzal sveho syna, ktery lezel ve spinavem uhlaku a rychle pospichal domu za manzelkou a Helenkou. Po prichodu uhlire do chalupy zase zavladla v teto rodine radost a pohoda. Po case se s obou deti stali slusni a poctivi lide, kteri delali svym rodicum jenom a jenom radost.