Kdysi davno se ve mestech nedalo volne chodit jako ted. Certi v ty dobe nebyly jenom povidacky pro deti, proto si deti mohly venku hrat jen malokdy a kdyz uz tak akorat tesne u domu. Doba pratelstvi na dalku neprala, ale prave pratelstvi se utvori pres vsechny prekazky. Skvelym prikladem toho byly dve holcicky, kazda jinak stara a kazda z jineho koutu mesta, ale presto verne kamaradky. Rodice jim zakazovali se vidat, ale ony tajne utikaly a pres den si hraly v korune stromu. Byly presvedcene ze tam jim nehrozi zadne nebezpeci. Nechtely lhat rodicum, jenom proste chtely byt spolu. Jak to tak byva, vetsinou nam dojde az pozde, ze sme ty rodice prece jenom meli poslechnout. Holcicky si uvedomily ze se tech certu, pred kteryma je strasili rodice maji opravdu bat, az kdyz jeden rohatej stal primo pred nima. Devcatka zrovna splhala nahoru na strom. Mladsi uz spokojene sedela v korune, protoze ji starsi pomahala. Ale starsi se teprve chytala spodni vetve, kdyz se za ni ozvalo hlasite prask. Vyjekla a otocila se, vytrestila oci ale nestihla ani zakricet o pomoc, behem par vterin uz byla v pytli. Mladsi kamaradka zustala na strome, sotva uslysela ze se neco deje, uz bylo po vsem. Cert si prehodil pytel pres ramena a jako by se propadl do zeme. Male devcatko v korune slezlo dolu a postavilo se na misto, kde jeste pred par okamziky stala jeji starsi kamaradka. Pak se rozplakala, pry tam dodnes stale place a ceka na partu lidi, ktera ji pomuze kamaradku najit. (tak šup šup na little angel doll, ak chcete vedieť, ako to dopadne)

*

Kdysi dávno za sedmero horami a devatero rekami v zemi skritku a vil, kde kazde novorozene dostalo do vinku nejake předurceni. Bud dobre, nebo zle podle toho jak se sudicky zrovna vyspaly a nebo podle toho jak moc mely rady rodice ditete. Zil skritek jmenem Narcissus, kteremu sudicky pridelily krasu, kterou svet jeste nevidel. Jeho rodice se toho ale zalekli vedeli ze vseho moc skodi a proto chlapce vychovavali v malicke vesnicce urcene pro slepe skritky a nikdy, nikdy Narcissovi nedovolili,aby videl svuj obraz v zrcadle. Jenze rodice ho nedokazali chranit moc dlouho. Kdyz bylo skřítkovi sedmnáct let, zemrel mu otec a za nedlouho po nem i matka. Protoze ve vesnici uz ho nic nedrzelo,vydal se do sveta. Jenze ve svete zpusobil stresnej poprask, zeny i muzi se na nej pro jeho telesne půvaby lepily jako mouchy na med. On ale vubec nechapal proc. No pouzil muzskou logiku a utekl do lesa. Nejakou dobu bloudil nez nasel paloucek a zastavil se, ze si na chvilku odpocne, polozil se, zavrel oci a pak uz byl v risi snu. Spal jak spalek a tak si nevsiml vily, která se k nemu blizila. Jmenovala se Echo. Byla to strazkyne jezirka vedle paloucku. Na první pohled se do Narcisse zamilovala. Vydrzela se hodiny divat na to, jak spi. Jenze kdyz se zacal probouzet, rychle utekla. Pri narozeni ji totiz sudicky proklely, jeji matka odloudila jedne sudicce manzela a sudicky se paru pomstili tak, ze jejich jedine dite nemohlo samostatne mluvit. Dokazala jen zopakovat poslední slova, která slysela. S takovouhle vybavou si na toho krásného skritka moc netroufala. Schovala se do krovi vedle jezirka a sledovala, jak se skritek naklani nad hladinou. Narcisse nikdy k zadne vode nepustili a tak kdyz ji poprve uvidel, nevedel o co jde. Uvidel obraz nádherného skritka. A na první pohled se do nej zamiloval. Naprimil se, zprima mu pohledl do oci a rekl: Kdo jsi? Echo ve krovi si myslela, ze to mluvi k ni a tak odpovedela: jsi.. Prisla k nemu a zacala mu projevovat sve city. Jenze Narciss se ji strasne lekl, chtel prece toho skritka!! Odehnal Echo od sebe jako by byla prasivy pes. Te to zlomilo srdce a odesla do skal, prestala jist a pit a postupne se promenila v prázdnotu. Jenom hlas ji zustal, a tak ji muzeme ve skalach slyset , jak opakuje nase poslední slova. Narcissus zustal u jezirka a snazil se priblizit svemu odrazu, jenze pokazdy kdyz se nahl skoncil ve vode a ten nadherny skritek zmizel. Za nejakou dobu z toho zacal chradnout. Sudicky, ktere se o nem doslechly , ho promenily v kvetinu se zlutymi kvitky, aby alespon nejak zachovaly jeho krasu.

*

Bylo nebylo, v jednom kralovstvi zil král se svou dcerou, nekolik let se ji snazil provdat. Moc se mu to nedarilo, takze dceri uz pomalu tahlo na padesatku. Navic kral nebyl moc dobry vladar. Zboznoval lovy, vydrzoval si bohaty dvur a vybirat dane od obyvatelstva se mu zdalo potupne. No kralovstvi bylo proste na mizine. To ale odmital priznat sve dceri. A tak jí rikal misto toho, ze se musi vdat, aby zachranila pokladnici, ze uz si preje vnoucata. A zacal vodit do zamku male deti. Coz prislo princezne celkem divny, protoze nikdy driv deti zrovna dvakrat nemusel. A jeste k tomu si pomalu zacala uvedomovat,ze se jim nejak ztraci sluzebnictvo, ze misto bohatych pokrmu uz ji pomalu jen chleb a vodu a ze uz rok nedostala nove saty!! No a tak do toho strcila svuj spicaty nosanek. V noci se vloupala do pokladnice a zjistila, ze jeji dno zakryva sotva par minci. A tehdy poprve si rekla, ze by se asi mela vdat. Pockala do rana a pak si to uz masirovala rovnou k otci mu rict, ze si vezme prvniho prince, ktereho potka. Ale kdyz prochazela zrcadlovou sini a uvidela svuj odraz v zrcadlech, uvedomila si, ze tohle by mozna nebyl problem pred dvaceti, triceti lety, ale ted uz si ji nejspis nikdo nevezme. Tak se otocila na podpadku a sla zase zpatky do sveho pokoje. Ale dalsi den rano prisla s novym planem. Rozhodla se, ze zacne pracovat. Uz videla prece tolik pracujicich lidi, tak si rekla, co zvladnou ostatni, zvladnu i ja. No skoro mesic ji trvalo nez si uvedomila, ze princezny maji asi na praci moc jemne rucicky. Do te doby mela telo samou vrasku, ale ted uz s poctem vrasek smele soutezily modriny a skrabance, dokonce si i zlomila nohu. A prave kdyz zavolali starou babu korenarku, aby ji nohu vylecila, napadlo ji neco genialniho. Porucila korenarce aby ji umichala napoj lasky. S tim by dokazala ziskat jakehokoliv prince. Jenze korenarky si jen tak poroucet nenechaji, a uz vubec ne od princezen bez zlataku. Ale slibila ji ze, kdyz princezna udela tri sluzby ji, ona udela jednu pro ni. Princezna si sice nedovedla predstavit, co by po ni ta korenarka tak mohla chtit, ale dalsi genialni napady uz nemela a pripadala si silne v koncich. Tak souhlasila a hned jak se ji zahojila noha, vyrazila za korenarkou. Ta ve skutecnosti pomoci nepotrebovala, sve veci si vzdycky radej obstaravala sama. Ale chtela trochu zlomit princezninu pysnou povahu. Prvni den ji dovedla do mocalu a prohlasila, ze tam nekde zije zlata z zaba a ze lektvary ze stehynek zlatych zab byvaji nejucinejsi. A ze at pak princezna za ni prijde, az ji najde. Zaba v mocalu opravdu byla, sice to byla obycejna ropucha ocarovana, tak aby princeznu radne prohnala po kazdym koute mocalu. V okamziku kdy uz se korenarka smirila s tim ze zabila kralovo jedine dite a ze princeznu jiz nikdo nikdy neuvidi, se pred ni zjevil samotny Jozin z bazin. Kdyz ale Jozin zacal mluvit princezninym hlasem, doslo korenarce ze by mela vymyslet dalsi ukol pro princeznu Nestihla vymyslet nic dokonale nezkazitelneho jak pozdeji zjistila. Poslala ji se umyt a usit si nove saty. Jenze nebyla by to princezna aby z toho neudelala zase drama. Pri myti se malem utopila. A kdyz se dala do satu, zacaly mit princezniny prsty vic der nez cednik a saty se kvuli mnozstvi krve do nich zapustene musely prebarvit na cerveno. Presto byla princezna na sve dilo hrda. Bylinkarka si pomyslela ze princeznine hlave asi nikdy neporozumi. A tak ji zadala treti ukol, aby ji uz mela co nejdriv z krku. Prikazala ji umychat lektvar, pozdeji to radeji zmirnila na prikaz podavani surovin. Lektvarem si slibovala totiz zaplacnout dve mouchy jednou ranou. Kdysi po ni chtel jeden princ lektvar vecneho mladi. Mel plny mesec a tak mu ho korenarka pripravila. Ale az pozdeji si vsimla nasledku. Princ stridal princezny jako ponozky. Sice se mu mlada princeznyLibily, ale nedokazal s nimi nalezt spolecnou rec. Prece jenom ho od nich delilo mnoho let. A tak namychala princezne lektvar ktery ji omladl. Po vypiti vypadala jako dvacetilete devce. Pak ji rekla ze se ji povedl i treti ukol a ze ji vyrobi ten lektvar lasky A navic ji jeste doporucila toho nejbohatsiho prince na svete. Samozrejme ze ji poslala za vecne mladym princem. A nejen to misto napoje lasky ji namichala pro prince lektvar, diky kteremu bude zase starnout jako kazdy jiny. No korenarce se to povedlo, za nedlouho se konala velka veselka. Sice se princ nikdy nedozvedel ze jeho zena je skoro stejne stara jako on sam a princezna zase nikdy nezjistila ze ji jeji manzel miluje sam od sebe a ne kvuli lektvaru lasky. Ale i tak zili stastne az do smrti.

*

Byla nebyla jedna mala smokie. A nebyla to jen tak obycejna smokie. Byla to carodejka, kterou jeji sestra, zla carodejnice promenila v smokie. Protoze ji zavidela snoubence. Navic ji zacarovala tak, ze nemohla sama od sebe mluvit. Mohla jen odpovidat, kdyz se ji nekdo na neco zeptal. A to byl docela problem, nikdo se ji na nic neptal, protoze ji ta carodejnice zahidovala a smokie nedokazala odhidnout. Navic nemohla pouzit zadny kouzlo protoze, kouzla se musi vyslovit. No prvne nejakou dobu cekala, jestli si nekdo nebude povidat se vzduche, ze by mu pak mohla odpovedet. Ale to lidi vetsinou nedelaji. Pak dostala napad. Musi najit misto, kde se pouziva ruwach. Tak si to smokie namirila rovnou na GWcka do hradu. Ktery vlastnila gilda jejiho snoubence a tak se ho vydala hledat. Primo za druhym warpem ho nasla. Dokonce zrovna pouzival ruwach. Tak do nej vbehla a za nedlouho pred priestem stala v cele sve krase. Pocitila vitezoslavny pocit. Jenze o par vterin pozdeji uz se tak slavne necitila. Brali ji za nepritele a tak ji mlatili. Nastesti se priestovi nad smokie zzelelo, zakricel na ostatni, ze videl bezet stalkera k empu a ze se se smokie vyporada sam. Schoval ji do vajicka, ze pozdeji zjisti kde se vzala v hrade. Jenze na ni nejak zapomnel. Az kdyz o nekolik tydnu pozdeji uklizel kafru, vsiml si vajicka a protoze tam mel navic inkubator, tak si ji vylíhl, ale bral ji jako nejaky zvire, moc si ji nevsimal. Dokonce ji ani nekrmi, ale nastesti si jidlo dokazala obstarat sama. A nosil ji jenom proto ze si ho kvuli smokie vic vsimaly zensky. Coz smokie strasne stvalo. Byl to prece jeji snoubenec!! Nastesti ze alespon jeji zakernou sestricku nechtel No a tak uz mel smokie nekolik mesicu, kdyz o ni jednou vecer zakopl. Stasne se rozkricel, ze co mi sakra lezes pod nohy zatracena smokie. Carodejka tak dostala poprvy v tele smoki prilezitost s nim mluvit, protoze to bylo poprve co ji oslovil. Z toho mela takovou radost ze si skoro nevsimala toho jeho tonu a toho sakra a zatracena a aji celkem zapomnela na ty vsechny zensky. Rekla: ja se ti nepletu pod nohy, to tobe se pletou nohy jak des z hospody. On na ni zacal zirat, ze coze smokie a mluvi? Rekl si ze toho prece jenom moc vypil a sel spat. Rano se vzbudil, jenze porad si pamatoval ze na nej mluvila smokie. Zkusil ji rict dobre rano, ona odpovedela, tobe taky dobre rano. Priest vytrestil oci, pak je zavrel a znovu otevrel, rekl si to se mi jen zdalo, pak jeste mockrat zaviral a oteviral oci, ale nakonec se s tim smiril. Zacal si se smokie povidat i kdyz mu to prislo divny, ze si povida zrovna se zviretem, jenze se od ni nedokazal odtrhnout. Postupem casu si se smokie povidal vic a vic, nenechaval ji uz nikdy doma samotnou. Drzel si ji pri sobe na kazdym kroku a dokonce ji zacal kupovat jidlo a pratele se mu zacali smat, ze je do smokie zamilovany. On jim to vyvracel, ale pak o tom zacal premyslet a zacalo mu to pripadat uz ne uplne nemozne. Jenze kdyz o tom premyslel jeste vic tak mu prislo, ze se musel zblaznit. Tak se zacal smokie stranit. Jenze carodejka se do priesta zamilovala znovu a opravdu… a vubec ji to neprislo divny a ani trosku nemozny. Jenze se ji nikdy nezeptal jak se jmenuje a tak nemela mu jak rict, ze driv byli zasnoubeni. A tak i kdyz se on od ni odtrhaval ona za nim chodila, prosila ho aby s ni byl, on ji odstrkaval a rval, ze on je clovek a ze muze milovat jen cloveka, na to smokie sklopila oci a rekla: ja taky kdysi byvala clovek. On se ji zacal vyptavat a tak mu vysvetlila vse co se stalo. Priest ji slibil, ze prijde na zpusob jak ji vratit zase zpatky jeji telo a ze pak se konecne vezmou. Ve dne v noci cetl ruzne magicke knizky, obchazel mastickare. Ptal se carodejky, co ma delat ale ona prohlasila, ze mu to nemuze rict, ze by moc riskoval. Presto ji prosil, jak mohl, ale carodejka ho mela moc rada na to aby mu neco prozradila. Jednou si tak vzdychl, skoda ze nejsi zaba to bych vedel co delat. Pak tak premyslel a povida no i kdyz bych to mohl zkusit, pusu sem ti jeste nikdy nedaval,ale ona ho kousla a utikala pryc. No sice to byla sikovna smokie, ale doktor byl rychlejsi, taky mel increase agi.. chytil ji a zacal spulit rty. Ona se zacala cukat a priznala mu - S tou pusou mas pravdu… mohla by me vysvobodit.. ale jen pusa z pravy lasky. On na to rekl ze ji miluje a ze si tim je jisty, ale ona ho dal presvedcovala. Vysvetlila mu ze pusa od nekoho kdo ji opravdu nemiluje, by mohla znicit oba. Jenze doktor byl proste neoblomny, pritiskl svoje rty na smokiiny, pak se zablesklo, blesk procisl oblohu a hrom otrasl zemi. Pak uz tam nestala jedna smookie, ale staly tam dve. Kdyz to smokie uvidela rekla: asi bysme meli byt jen kamaradi, kdybys me opravdu miloval uz bysme smokie nebyli a on se strasne nastval. Zacal na ni rvat smokiecim jazykem ze ho proklela, protoze je carodejnice a ze uz ji nikdy nechce videt. Pak utekl, smokie na nej cekala mesice, ale nevratil se.. Nakonec to cekani vzdala uz nemohla zustat v priestove dome, protoze ji ho kazdy kout pripominal. A tak odesla stesti hledat jinam.