O příchodu avatara
Věnování: Tento text je věnován Tasartirovi a Taiburovi, kteří umožnili realizovat následující události a vdechli celému příběhu kouzlo a zajímavost. Děkuji, byla to skvěle odvedená práce. Bez vás by to nešlo.
Bylo tomu již několik let, co Bratrstvo vyznavačů Grurga, které usilovalo o navrácení jeho přízně zpět k Midgardu, získalo od krále povolení ke svému oficiálnímu působení v jeho zemi. Doposud bylo jejich úsilí úspěšné jen velmi málo, ale díky prorokovi byli alespoň se svým bohem ve spojení a on jim naslouchal, dosud se však nerozhodl odpustit lidem jejich starou vinu.
Ale vytrvalost jeho věrných přecijen obměkčila jeho srdce a tak se stalo, že jednoho dne přinesl prorok radostnou novinu. Grurg se rozhodl vyslat do Midgardu svého avatara, posla, který má svému bohu přinést zprávy, jak to po dlouhých staletích bez jeho vlivu vypadá na světě. Prorok ve své vizi ale neviděl, zda k tomu již došlo, či teprve dojde. Bratrstvo si okamžitě vzalo za cíl tohoto posla vypátrat a ochraňovat jej, ujmout se ho. Ukázat mu svět a najít lidi, kteří jsou stále dobří a hodni návratu Grurga. Bratři a sestry se proto hned ze setkání s prorokem rozjeli do celého Midgardu a pátrali po prorokovi. Hledali známky o čemkoli neobvyklém, o divech a zázracích. Marně.
Pátrali neúspěšně mnoho dní, než si je prorok znovu zavolal. Pověděl, že avatar už je v Midgardu a že je životně důležité najít jej co nejdříve, neboť mu hrozí velké nebezpečí. A nejen jemu, ale celému světu. Grurgovi věrní dlouho neváhali a požádali o pomoc lidi z celé země. Mnoho se jich ten den sešlo v Izlude a prorok tam vypověděl o svých vizích. Mnoho lidí se k radosti celého Bratrstva rozhodlo pomoci s pátráním po avatarovi, ale bohužel se našli i druzí, které, jak se ukázalo později, měl tou dobou již ve svých spárech Durun, jeden z temných bohů, který kdysi proti Grurgovi vedl boj.
Příchozí se brzy rozpadli na dva nesmiřitelné tábory a hrozilo, že uprostřed Izlude vypukne válka. Naštěstí však jejich vůdci pamatovali na to, proč přišli, a obě skupiny vyrazily v husté rojnici z města, hledat Grurgova posla či alespoň známky jeho přítomnosti. Dodnes není jasné, kde se avatar objevil a kudy putoval Midgardem, ale lidé toho večera viděli mnoho zázraků. Duha na modrém nebi, podivně se lámající světlo, mluvící vlci, záplavy neškodných králíků v krajinách daleko od jejich sídlišť a mnoho dalších.
Po strastiplné pouti se nakonec podařilo Bratrstvu jako prvnímu avatara najít. Byl v jeskyni mrtvých ležící u Payonu a rozmlouval s místními statečnými válečníky. Když se setkal s věrnými vyznavači svého pána, neváhal dlouho a rozhodl se k nim připojit a odejít s nimi do Izlude. Zdálo se, že dobro a světlo zvítězilo.
Ale tou dobou už i Durunovi stoupenci věděli, kde se avatar nachází a nehodlali darovat svým nepřátelům vítězství zadarmo. Počíhali si na ně před východem z jeskyně a ze zálohy je napadli. Bratrstvo a jeho příznivci se museli stáhnout a avatar byl unesen do Glast Heimu, bývalého výstavního města a centra víry v Grurga, nyní však již dlouho místa strachu, zmaru a zkázy. V jeho zdech se opevnili a chystali se obětovat Grurgova posla svému temnému pánu.
Ranění ale o to více stateční zastánci Grurga se však odhodlali k zoufalému pokusu tento nečistý rituál překazit. Zaútočili na opevněné pozice nepřátel a dozajista by všichni položili své životy proti silnějšímu nepříteli, kdyby se do boje nevložil samotný Grurg. Když viděl, jak jeho věrní umírají, zželelo se mu jich a do centra své bývalé slávy vyslal jednu ze svých valkýr. Tato nečekaná rána obránce rozprášila a než se znovu zformovali, Bratrstvo i s avatarem už bylo pryč.
Velitel temných sil však nezaváhal ani na okamžik a poručil přivést jednoho z bojovníků. Toho pak při odříkávání slov prastaré a mocné kletby obětoval na oltáři Duruna. Z té kletby vzešlo mnoho nestůr, které zaútočily na Izlude. Byly však pobity během chvíle, neboť to nebylo hlavním efektem této krvavé magie. Ale to v tu chvíli kromě Duruna nevěděl nikdo, ani žádný z jeho knězů.
Avatar byl tedy nakonec doveden do Izlude a svěřen do péče proroka a jedné z kněžek bratrstva, kteří měli dbát na jeho bezpečí a ukázat mu celý svět takový, jaký je. Nejen jeho zlé, ale hlavně ty dobré stránky, aby o nich mohl vzkázat svému pánu. Ale jaký dojem mohla získat bytost, která se během pár hodin od svého příchodu na svět ocitla hned v několika krutých řežích? Podaří se Bratrstvu a ostatním dobrým lidem prokázat, že tento svět si zaslouží Grurgovu pozornost a péči? Kdo ví…