Povídání o GW

převzato z Reborn fóra



Posted 20 January 2011 - 07:09 PM

RNR a Xenogears jsou v současné době jediné dva kmeny, které jsou dostatečně společensky a technologicky rozvinuté, aby mohly bojovat o pevnosti, které byly dle pověstí pozemskými branami do hal Valhally jimž vládne Odin. Každý kmen si chce tuto pevnost podržet po co nejdelší čas, aby mohl čerpat ze znalostí starých Seveřanů. Navíc každou půlnoc se zjeví v pokladnici obrovské bohatství, které majitelé této pevnosti pojmou za vlastní.

Psal se 19. leden roku 2011, kdy se pokusil kmen Xenogears o převzetí kontroly nad pevností pod vlastnictvím RNR. Tato pevnost nesla vlajku po RNR dlouhý čas a bylo v ní velké množství vědců, kteří studovali Severskou kulturu. Proto se rozhodl generální štáb, že postaví obranu hned při vchodu do pevnosti a pokusí se zajistit svým soukmenovcům co největší bezpečí. Plánem obránců bylo: nepřipustit, aby jakýkoli útočník přešel obrannou linii, která jediná oddělovala vědecké pracovníky od nebezpečí. Útočníkům, kteří věděli, že sami budou mít problémy s dobytím této tvrze, byla nabídnuta výpomoc od vrchních velitelů Ekireiských sil. Výpomoc byla přijata a dokonce byly uvolněny prostředky, které měly zajistit plné využití potenciálu těchto bojovníků. Tato malá, nicméně velice schopná sestava se skládala z velitele rodixe, generálporučíka Miltanka zvaného též Spamer, generálmajora serpenta, plukovníka Cedrika a majora Raloka. Tato úderná skupina měla koordinovat útok, rozhodit obránce a v průběhu bitvy vypracovat plán na rychlé, nicméně efektivní dobytí pevnosti v časovém limitu jedna hodina.

Armádní generál Elleshar, který zastával vysokou pozici, když se rozhodovalo o obraně RNR se rozhodl pro následující taktiku. Kolem teleportačního zařízení se umístily rušičky signálu, které měly narušit soupeřovu komunikaci a měly znemožnit použití některých pokročilejších technologií. Jakmile jsou tyto rušičky jednou zapnuté, není možné s nimi pohybovat, aniž by byly vypnuty. Musí být neustále obsluhovány dvěma technickými pracovníky, kteří se musí držet při sobě, neboť rušička blokuje veškeré signály, ne jen ty nepřátelské. Na území, kam vedlo teleportační zařízení měly být umístěny veškeré zpomalovací prostředky, které byly volné. Pasti, bláto a tak podobně. To mělo znemožnit útočníkům v rychlém pohybu z dosahu rušičky, jejíž dosah je poměrně malý. Na toto vše měly dopadat řízené meteory, sestřelené z oběžné dráhy upravenými raketami země-vzduch. K tomu byl vyčleněn jeden člen obranné jednotky, který měl zajišťovat nepříznivé větrné a deštivé podmínky v oblasti působení rušičky. Kdo by byl schopen tuto oblast opustit, měl být zneškodněn kapitánem Togeru, šampionem v boji zblízka, nebo poručíkem Renuskou. Do toho házeli majoři Clubbanger, Decadence a Surreal speciální výbušnou směs kyseliny a šrapnelů. Kapitán Marigold zajišťoval co nejrychlejší spojení a nepřipouštěl žádné zdržení nebo přerušení signálu, které by zpomalilo či zcela znemožnilo celou obranu. K tomu skupina vědců objevila zvláštní obranný mechanismus, který měl přinejmenším podpořit obránce této pevnosti v jejich snaze. Ten bylo možné zapnout až při skutečném ohrožení, pravděpodobně kvůli úspoře energie. Samotná obrana byla prováděna dvěmi zařízeními z nichž každé povolalo několik guardianů, jejichž síla nebyla srovnatelná s ničím, co dodnes lidstvo vynalezlo. V průběhu bitvy se dokonce ukázalo, že se výkon obou zařízení zvyšuje. Těžko říct, kam by dosáhla, pokud by bitva trvala dny, avšak i za půl hodiny byl počet obranných jednotek zvýšen přinejmenším na dvojnásobek.

Velitel rodix uspořádal útok do klasické útočné sestavy typu A. Útok měl být veden v silné vlně a zranění bojovníci se měli okamžitě vracet podpořit útok. První vlna měla proniknout do pravé části pevnosti, kde měla zneškodnit veškeré nepřátelské síly, zajmout vědce kmene RNR a následně zničit veškeré obranné prvky, na které narazí. Od této části se měl odpojit plukovník Cedrik se svou přepadovou skupinou. Měl v menším rozsahu provést stejný útok na levou část tvrze. Tyto části se měli po úspěšném splnění mise sejít ve středu, kde by dostali další pokyny od velitele rodixe, které měly vést k probití barikád postavených obránci, aby zamezily rychlému postupu agresorů. Útok měl směřovat až do samotného centra pevnosti, kde se nacházelo emperium - zvláštní kámen, který se po rozbití sám opravil a své původní obránce teleportoval z hradu a uznal útočníky jako majitele hradu. Sestava útočníků byla uzpůsobena boji na otevřeném prostoru, protože nebyl očekáván větší odpor hned za vstupem do pevnosti. Počet útočníků převyšoval počet obránců v poměru asi 4:3 a na tomto základu se postavil úspěch plánu. Přesto si jmenovaný vrchní velitel nemyslel, že by měli velkou šanci pevnost dobýt včas. Byl si totiž vědom nezkušenosti vojska Xenogears, které mu bylo svěřeno.

Hned po zahájení útoku byli útočníci překvapeni způsobem obrany, který generální štáb RNR zvolil. Rychlý útok se nezdařil. Rušička úplně zaskočila zkušené velitele i ostatní členy vrchního velení Ekirei a Xenogears. Ostatní útoky byly vedeny vždy na levou stranu. Všichni spolu, pohromadě, krýt si záda stěnou, postavit vzdušný štít na meteory a bouře. Skupina plukovníka Cedrika dostala za úkol co nejrychleji zničit obranné mechanismy hradu. Avšak i tato skvadra vysoce pohyblivých bojovníků se nesetkala s úspěchem. Přestože bojovníci Xenogears bojovali proti nepřiměřené přesile, nevzdávali se. Ve vzduchu ozon, teplota od -15 do +80 stupňů Celsia, bláta po stehna, rušička signálu i po půl hodině bez porušení. Nápor obránců se s přibývajícím časem nezmenšoval zatímco počáteční nadšení a důvěra v úspěch mise útočníků klesala neustále. Když v tom sám plukovník Cedrik zničil pravý mechanismus. Avšak obrana se tímto nenechala nijak rozhodit a bránila urputně dál. Minutu, dvě, tři… pět… deset. Nakonec se vědcům podařilo opravit pravý obranný mechanismus. Útočníci však v útoku neustávali a stále se snažili projít na otevřené pole, kde by mohli bojovat stylem, na který byli připraveni. Asi deset minut před limitem, po který byli útočníci schopni útok udržet, se RNR rozhodli otestovat efektivitu obranných golemů a nechali zapnutou pouze rušičku a zpomalující prostředky, které měli zajistit, aby útočníci neutekli z dosahu guardianů. Výsledky tohoto testu byly pozoruhodné. Jeden guardian v boji muže proti muži předčil i skupinu nejlepší mužů dnešní doby.

V závěru byla pravá strana pevnosti evakuována a všichni vědci se stáhli k levému obrannému mechanismu. Útočníci, kteří už před čtvrt hodinou ztratili veškerou motivaci, se nezmohli už na žádný ostrý výpad plně si uvědomujíc, že je to plýtvání prostředků, které mohou být využity dro další pokusy o převzetí nepřátelských pevností. Po skončení boje byl vydán protest proti metodám RNR, které byly použity při obraně. Zejména proti rušičkám, které mohly způsobovat nárůst rakoviny po celém světě. Tato souvislost však nikdy nebyla prokázána, a tak stížnost nebyla nijak vážněji brána na zřetel. Je tedy jen otázkou času, než se kmen Xenogearsů rozhodne vyvinout tuto technologii a plně ji nasadit v boji. Prozatím je první Schwarzwaldská pevnost stále v držení kmene RNR, který plně využívá svůj vědecký potenciál, aby pronikl do tajemství Severské civilizace.



Posted 17 January 2011 - 11:54 PM

Tyto GW nebylo moc o čem psát, takže jsem to trošku zkrátil. Nicméně doufám, že se i tak trochu pobavíte.

Dnes si, milé děti, povíme pohádku o dobití Payonského hradu, ze kterého podnikali hordy Prokletých Pekelníků loupeživé výboje do širého okolí. Payon leží na samostatném poloostrově na jihovýchodě Midgardu. Tento celý poloostrov byl sužován nepřátelskými silami, a tak se hrdinové z Hugelu a Aldebaranu opět sešli, aby hájili bezbranné proti bezpráví. Dali si nelehký úkol - dobít čtvrtou Payonskou pevnost, která byla bráněna početnými nepřáteli.

Jak víme z posledního vyprávění, naši hrdinové pocházeli ze dvou oblastí. Jednou z nich je oblast drsného severovýchodu, kde leží město Hugel a druhou je oblast Morrocké pouště, odkud později přesídlili do Aldebaranu. Právě v aldebaranské pevnosti jsou známy svými silnými stěnami a obrovskou odolností proti četným soupeřům, a tak i díky těmto znalostem byl vypracován plán k dobití payonské tvrze.

Krátce po osmé hodině se sešla skupina bojovníků před payonským hradem. Plán byl zahájen, útok odstartován. Hned po vtrhnutí za hradební bránu na první nádvoří byli útočníci zaskočeni. Nenarazili na žádný odpor. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Po celou dobu průchodu prvním nádvořím očekávali útočníci past. Když se nic nestalo a podařilo se jim dojít až k druhému nádvoří, rychle vyrazili dveře a vyrazili dále.

Avšak druhé nádvoří bylo taktéž prázdné. Až před třetím narazili útočníci na slabý odpor a několik nepřátel bez větších nesnází pozabíjeli, poté rychle proběhli i třetím nádvořím. Jakmile bylo zabezpečeno okolí místnosti s emperiem, tak se před ní útočníci seřadili a vyrazili s bojovým rykem vpřed. Hordy obránců byly doslova zaskočeny a chvíli se zdálo, že mají naši hrdinové vítězství na dosah ruky. Proud útočníků se rozdělil do dvou vln. Sir Thorgrin šel směrem vzhůru, zbytek dolů. Po této strategické chybě byla magická síla hrdinů značně snížena a zkomplikovalo se tím zničení nepřátelského emperia a tedy převzetí hradu spojenými silami hugelských a aldebaranských bojovníků. Naštěstí se lady Ayuri podařilo emperium rozbít, což způsobilo paniku v nepřátelských řadách. Díky tomu se mohli naši hrdinové rozhodnout, kde vybudují obranu.

Již z minulých bojů v tomto hradě se osvědčila první věž v tomto hradě. Vstup na ni se nachází hned pod vchodem na druhé nádvoří. Přestože je malá, vejde se na ni velké množství obránců, kteří pak mohou bok po boku útočit shora na hordy útočníků. Do příchodu payonské armády zbývalo ještě 3/4 času určenému k bojím o payonský hrad. Sirové Thorgrin a rulezz kouzili pod věž kouzla ve snaze rozdrtit jimi veškerý příliv útočníků. Soudě podle nahromaděnými těly pod touto věží byli úspěšní. Pokud by se však dostali útočníci mimo dosah těchto kouzel, měli by možnost projít skrz postavenou obranu. Jenže plán obrany počítal i s touto možností a tak lady Ayuri a sir Korgen čistili hrad od všech nepřátel, kterým se podařilo utéci před mocnou magií wizardů. K tomu jim pomáhaly pasti sniperů.

Bohužel se naši hrdinové nechali ovládnout svou touhou po krvi a téměř se jim to stalo osudným. Jeden z mrzkých útočníků unikl ostřížím očím všech obránců a prošel až k emperiu, kde už ho nikdo nebyl schopen zastavit. Hrad byl opět v moci Prokletých Pekelníků a spojené síly R.N.R. musely opět převzít roli útočníka.

Podobně jako při prvním útoku hrdinů byla obrana Pekelníků postavena až v místnosti s emperiem. Hned první útok po ztrátě hradu byl velice úspěšný. Sir rulezz úspěšně použil skillu ganbantein, který narušuje celistvost magicko-magnetické ochrany a siru Thorgrinovi se podařilo překvapit soupeře svou velice silnou magií. Poměrně velké skupině bojovníků se podařilo probojovat až na emperium. Bohužel mezi nimi nebyla lady Ayuri, která jako jediná byla schopna rozbít nepřátelské emperium. Útočníci byli od sebe odděleni. Skupina na emperiu ho nebyla schopna rozbít. Druhá část zase nebyla dosti početná, aby se mohla na emperium vrátit. Proto musel sir Elleshar zavelet ústup, aby se mohla celá gilda znovu seskupit.

Hned po seskupení se před hradem se podařilo zaútočit plnou silou na payonský hrad. Cestou museli hrdinové porazit bojovníky Rovnováhy, ale vzhledem k jejich nízkému počtu to nebylo velice náročné a útočníkům zbyla veliká palebná síla, která porazila i Prokleté Pekelníky. Nakonec se naši hrdinové opět rozhodli bránit první věž čtvrtého payonského hradu. Obrana probíhala jako dříve, tentokrát si však proběhnuvšího stalkera stihli obránci všimnou a sir Korgen situaci bez dlouhého rozmýšlení vyřešil, když roztrhl nepřátelského bojovníka kenoThcu ve dví.

Po chvíli se naši hrdinové rozhodli jít svým nepřátelům vstříc, a to až na první warp. Po chvíli držení obranné linie hned při vstupu do hradu byl zavelen taktický ústup, aby měli obránci emperium pod svým dohledem a nemohli se tak dopustit stejné chyby, jako když o hrad přišli prve. Prokletí Pekelníci byli z toho tak rozhození, že do konce bojů o čtvrtý payonský hrad nebyli schopni uspořádat jediný velký útok tak, aby měli šanci převzít kontrolu nad tímto hradem. Veškeré pokusy jednotlivců o projití obrany byly zastaveny hned v počátu, a tak po příchodu Payonského vojska byla pevnost pod kontrolou hrdinů pod vlajkou R.N.R. Toto vojsko pak ukončilo veškeré boje o tuto pevnost tím, že emperium umístilo pod svou svrchovanou ochranu, a tak na několik dalších dnů mohou občané Payonského poloostrova žít beze strachu před loupeživými útoky Prokletých Pekelníků.



Posted 16 January 2011 - 12:22 AM

Tak si milé děti povíme pohádku o zdánlivě nedobytné pevnosti v městě Yuno, které je centrem Schwarzwaldské republiky. Yuno je město situováno severně od hlavního města Rune Midgardu - Prontery. Je druhým nejsevernějším městem známého světa hned po Hugelu, ze kterého pochází dva hrdinní obránci Schwarzwaldské pevnosti - Elleshar a Zereges. Další skupina hrdinných obránců je původem z nejjižnější části Midgardu - Morrocu. Avšak nedávno přesídlili na sever do Aldebaranu, aby mohli snáze pomoci bránit pevnosti Schwarzwaldu a Arunafeltzu. Tato skupina je podstatně početnější než ta, pocházející z drsného severu. Její členové jsou trochu méně navyklí na nepříznivé přírodní podmínky, které v Schwarzwaldské republice panují avšak o nic méně chrabří a udatní jako hrdinové Elleshar a Zereges z Hugelu. Původně obě skupiny proti sobě bojovaly, avšak úbytek bojovníků na obou stranách je donutil ke kompromisu a od té doby bojují pod vlajkou obránců pevnosti společně, aby hájili tyto tvrze proti všem útočníkům, kteří nejsou dostatečně chrabří a nebojácní, aby si je zasloužili. Vždy krátce před příjezdem nepřátelských hord uspořádají poradu, aby si rozdělili funkce, kterých se pak při obraně drží. Vždy mezi sebou komunikují a diskutují společně všechny možné strategie a úzké vedení - skládající se z nejzkušenějších hrdinů obou skupin - z nich vybírá ty nejlepší.

Bylo to 15. ledna (v Tuláčtině Sněh(e)na), krátce po začátku 11. roku 3. tisíciletí, kdy se nezvykle početné hordy nepřátel shromáždily před první Schwarzwaldskou pevností. Elleshar z Hugelu vzal v úvahu všechna místa, kde by bylo nejvýhodnější se se soupeřem utkat a z nich vybral hned vstup do pevnosti. Nebyl sice čas a nebyly ani prostředky na postavení obrany, která by se zakládala na předvedení klasických umění zpěvu a tance (classical pluck), jež by rozptýlily pozornost útočících hord. Přesto se podařilo postavit maximálně efektivní obranu, která byla za dané situace možná. Meteory létaly všude okolo a tříštily se o zem. Vzduchem byl cítit ozon. První útočníci se pochytali do připravených pastí a pod náporem mágů a velkých železných Strážců (guardianů) první linie prořídly. A to přestože Sir Zereges z Hugelu nebyl stále přítomen, což způsobilo absenci jednoho z nejdůležitějších prvků obrany - magicko-elektrického povrchu (magnetic earth), jež by bránil hrdiny před nepřátelskou magií. Avšak hned při druhé útočící vlně se podařilo jednomu či více útočníkům utéci a vypnout mechanismus řídící celou polovinu Strážců. Naštěstí útočící hordy útočily počtem, nikoli důvtipem, což způsobilo pád pouze jednoho obranného kamene. Byl-li by útok synchronizovaný na oba mechanismy současně, padli by všichni Strážci a útočníkům by se podařilo postupovat kupředu podstatně rychleji.

Hned po pádu prvního obranného mechanismu se všichni obránci na rozkaz přesunuli na blíže druhému, aby nemohl být rozbit tak snadno, jako první. Elleshar z Hugelu jistil ostatním hrdinům záda a opouštěl svou obrannou pozici poslední a nerad, avšak s vědomím, že je to to nejlepší, co se v danou chvíli dá udělat. Uvědomoval si až moc dobře, že se nenajde nikdo, kdo by byl schopen opravit první obranný mechanismus, a to přestože se obranná sestava skládala ze dvou nejstatečnějších a nejschopnějších seskupení známého světa. Tajemství opravy obranného mechanismu se předávalo z generace na generaci. Několik z přítomných mělo tyto znalosti, avšak jen málokdo měl přístup k potřebným surovinám. A nejpodstatnějším faktorem byl čas, který obráncům chyběl, takže nikdo nemohl být postrádán po dobu, kterou by strávil sháněním materiálu a opravou původního obranného mechanismu.

Po postupu na levý obranný mechanismus si obránci povšimli, že útočící hordy se dělí na dvě skupiny. Každá s naprosto odlišnou zástavou. Přesto bok po boku vtrhli do Schwarzwaldské pevnosti, aby si ji podmanili nikoli chrabrostí, udatností a nebojácností, nýbrž početní převahou. To nemohli Aldebaranští a Hugelští bohatýři dopustit. Povšimli si odlišných vlastností útočících frakcí a toho využili proti nim. Prokletí pekelníci, přiléhavý to název pro pohanské hordy útočníků, měli velice snadno zničitelnou magicko-magnetickou ochranu a následné zničení nedělalo Ellesharovi z Hugelu a siru Decadence z Aldebaranu za podpory jejich společníků veliké potíže. Bojovníci pod zástavou Xenogears - slovo to do známého jazyka nepřeložitelné - činili větší potíže. Avšak tyto dvě frakce dlouhou dobu útočily sice společně, avšak časově po sobě. To umožnilo se našim hrdinům soustředit vždy na moudrého učence držícího magneticko-magickou ochranu (professora) a po jeho pádu nebylo těžké ničit soupeře přívaly meteorů.

Avšak i to někdy činilo potíže. Jelikož Sir Thorgrin a Sir Rozbouřený (StormyK) nebyli cvičeni ve své životaschopnosti tak, jako ve své schopnosti provádět velice náročná kouzla, byli často omráčeni při pohledu na cizí tanečnice, které se je snažily oslnit už z veliké dálky (dazzler). Přesto se ve ve všech známých případech snad kromě jediného podařilo zahnat nepřátelské síly pryč právě pomocí těchto dvou udatných a nebojácných mágů.

Avšak pád druhého obranného mechanismu ovládající Strážce byl neodvratný. Prokletí pekelníci spolu s těmi, kteří se zvali Xenogears zaútočili společně a hned druhým společným útokem se jim podařilo obránce zaskočit a donutili je posunout obrannou linii blíže k obrannému mechanismu. Jen rychlý návrat obránců pomohl podržet tento mechanismus o chvíli déle. Avšak po rozhození pevné obranné linie se podařilo několika prokletým pekelníkům proběhnout a schovat se poblíž obranného mechanismu. To nakonec rozhodilo obranu našich hrdinů natolik, že se hordám pod vlajkou Xenogears podařilo tento mechanismus zničit.

Pevnost je však vybavena více překážkami pro nájezdníky. První byla zničena velice rychle. Naši hrdinové byli natolik rozhozeni zničením obranných mechanismů a absencí Strážců, že dokázali postavit obrannou linii až před druhou překážkou. Bylo naplánováno, že vlajkonoš bude schován za druhou překážkou a povolá veškeré obránce k sobě jakmile bude situace vypadat nahnutě (recall). Obránci dokázali zaujmout obranná postavení a držet jednu frakci z většiny mrtvou, druhou neúplnou (prostě jste se nedrželi u sebe a nechali se po jednom vybíjet). Avšak co nastalo po pádu Sirů z Hugelu se dá přirovnat jen k masakru. Vlajkonoš pochybil při úsudku a situaci za nahnutou prohlásil až bylo pozdě. Naštěstí obránci nezpanikařili a podařilo se jim naprostou většinu útočníků, kteří kolem nich proudili v davech, zastavit přímo na místě, kde stávala druhá obranná překážka (měli jste to rushnout pomaleji nebo rychleji, takhle jste se rozešli - rozběhnout se tomu fakt říct nedá - a to bez magnetu. Žádný div, že jsem vás většinu vysněžil). Nyní zbývala třetí překážka. Dokud útočníci chodili postupně, nebyl problém pozici uhájit. Avšak po chvíli se čerstvé síly útočících hord sešly před touto překážkou a společnými silami ji zdolaly. V tu chvíli se boj nachyloval do druhé poloviny z druhé poloviny (15 minut do konce GW).

Vlajkonoš obránců tentokrát správně odhadl situaci a povolal veškeré obránce ke svému boku. Ti okamžitě zaujali bojová postavení a neopatrné útočníky, kteří si dovolili přijít moc blízko poslali k zemi (prostě to pár lidí rushlo a byli z hradu odklizeni do města). Veškeré snahy útočníků byly mařeny díky vypočítavosti, chrabrosti, udatnosti, nebojácnosti a vysoké inteligenci a obrovským schopnostem umocněným mnohaletými zkušenostmi. Velice krátká chvíle uplynula, než si útočníci uvědomili, kudy se do pevnosti vrací obránci a toho místo se snažili hlídat. Avšak to nestačilo. Hlavně díky jiným chybám, kterých se dopustili. Jednou z nich je, že po zabití sira Zeregese z Hugelu nepostoupili okamžitě kupředu - tuto chybu dělali i dříve, nebyla však až tak významná jako nyní. Útoky byly rozděleny do více menších (CI a Xeno nerushovali zaráz, klidně jste do nás šli všichni, ale je třeba nás nějak rozhodit, na dálku jsme na tom byli lépe, zato champů a SinXů jste měli víc vy). Ostrostřelci (snipeři) se nepokusili rozbít emperium z dálky, nýbrž kontrolovali stav a kvalitu svého střeliva (rejpali se prstem v nose, nebo nevim). Veškeré útoku byly vedeny z horní části místnosti. Útočící frakce nevyužili možnosti zaútočit ze dvou stran na naše hrdiny (nemám na mysli zleva nahoře a zprava nahoře, ale třeba Xeno z horní části vlevo, CI z dolní části vpravo - prostě nás zesandwichovat). Avšak největší chybou útočících hord zůstávala špatná spolupráce mezi svou vlastní frakcí - nejcitelněji v situacích, kdy byl útok zatlačen (část lidí se stáhla a pak postupně umírala než se další část vrátila - pořád jste měli někoho ve městě - měli jste klidně leavnout emproom - aspoň ti, co se nemůžou schovat - a počkat na sebe a dát náběh, recall, náběh přičemž by jste se při prvním snažili zabít co nejvíc lidí - ideálně profu/sacri).

A tak naši udatní hrdinové z Aldebaranu a Hugelu zastavili útočící hordy na potřebný čas, aby mohla Schwarzwaldská republika poslat posily, schovat Emperium před zraky útočníků a ukončit boje v její první pevnosti. Přestože jejich výkon mohl být lepší, nebudou jejich činy zapomenuty a doufejme, že se bude o tomto boji zpívat ještě dlouhou dobu. Vždyť ve spolupráci se Strážci pokořili téměř celých 7 útvarů po 10×10 útočních. Výkon nevídaný v dnešní době. Díky nim mohou všichni občané Schwarzwaldské republiky v noci v klidu snít, stejně jako vy, milé děti. Líbila se vám pohádka o sirech, jejichž jména budou po právu vytesána do kamenných destiček nejrozsáhlejších knihoven známého světa (control panel - GW statistiky), kde budou k spatření po celé věky? Ano? To jsem rád. A teď je čas jít spát.



Autor: Elleshar